Carpe Diem

Šermířský den

Fotogalerie Lenka Ventrubová a Libor Olšan Rytíři Země zubra bitka u Chlumce bitka u Chlumce bitka u Chlumce bitka u Chlumce bitka u Chlumce bitka u Chlumce bitka u Chlumce bitka u Chlumce bitka u Chlumce Carpe Diem tržiště Equidance divácká mexická vlna na podporu domácích šermířů boj o korouhve Yufi Dědictví Bravoteam Carpe Noctem

V sobotu v areálu „Pod kaštany“ proběhl Středověký den a bitva Modřice 2015. Za spolupráce a podpory města Modřice, za pomoci Sboru dobrovolných hasičů Modřice a Mysliveckého sdružení Modřice jej uspořádal klub YMCA– Carpe Diem.

Již osmým rokem v jednu hodinu odpoledne ožil areál „Pod kaštany“ pestrobarevným světem šermířů z dávných věků. Nebe strašilo drobnými přeháňkami a tak se občas bylo třeba ukrýt pod velkými stany města Modřice. Přesto během dne, kdy jedno vystoupení stíhalo druhé, sem zavítalo kolem šestnácti set diváků.

Rytíři Země zubra nás dokázali rozesmát komediálním veršovaným představením „Meč králů“. V druhém vystoupení podle Alighieriho Božské komedie překvapili temně laděnou „Danteho cestou“ plnou démonů.

Equidance – Sandra Doležalová očarovala diváky svým novým představením „Carmen“, kde bylo překrásně propleteno „španělské ježdění“ na bílé lipicánské klisně a ohnivý tanec flamenca.

Úplnou novinkou v Modřicích byly ukázky létání dravých ptáků sdružení Dědictví. Diváci se dozvěděli spoustu zajímavostí a děti si mohly na vlastní kůži vyzkoušet přílet poštolky nebo káněte na ruku.

Bravo team Libora Olšana se představil s premiérou svého šemířsko-divadelního kousku „Kořist“ o nájemném lovci lidí, který se může sám stát kořistí.

Po setmění bylo jako bonus na velkém plátně promítnuto profesionálně sestříhané video z loňského ročníku. Bitvu tehdy snímalo několik fullHD kamer, z nich jedna létala na kamerové kvadroptéře. Ocenili ho bouřlivým potleskem nejen šermíři, kteří se bitvy účastnili.

O mezihry mezi jednotlivými vystoupeními se postaral žonglér Jiří Černý alias Yufi a tečkou nakonec se stala žonglérská ohnivá performace sdružení Carpe Noctem. Dnem provázel herold královský Libor Olšan.

Ovšem samozřejmě nesmím zapomenout na bitvu – tedy rovnou dvě. V té první, inspirované šarvátkou z českých dějin – „Bitkou u Chlumce“  - bojovaly dvě stovky šermířů podle předem daného scénáře. Druhá bitva scénář neměla. Bojovaly v ní čtyři družiny po dvaceti, které měly za úkol ukořistit korouhve nepřátel a „zabít“ jejich velitele. Modřičtí Carpe Diem, kteří měli velikou diváckou podporu, vyhráli všechny ze svých střetů, ale v konečném soupeření nakonec zvítězilo spojení Sigurdu a Taranisu.

Děkujeme všem šermířům za bezvadnou akci a poklona všem, kteří přiložili ruku k dílu. Doufám, že jsme se tady vespolek nesetkali naposledy.

Příběh bitvy

„Bitka u Chlumce“:

Roku 1125 povstal proti přemyslovskému knížeti Soběslavovi Otto olomoucký. Obrátil se o pomoc k západnímu sousedovi – saskému císaři Lotharovi, představiteli císařské moci svrchované nad českými zeměmi. Lothar uvítal tuto záminku a vytáhl s početným vojskem do Čech, aby tam ze své vůle dosadil Ottu na trůn.

Soběslav se chopil meče. Ze sídelního hradu vytáhl se svou družinou ku Praze a cestou připojoval další ozbrojené houfce. Postup byl obtížný. Mrzlo, lesní stezky v hlubokých lesích byly stále neproniknutelnější, nakonec začalo hustě sněžit. Lotharova nepřátelská vojska byla podle zvědů vzdálená ani ne den pochodu. Kníže Soběslav se proto u lesní tvrze Chlumce utábořil a po poradě s vladyky se rozhodl využít znalosti okolního terénu. „Co propustí hustý les a co se vyprostí ze závějí, to naběhne na naše kopí a meče.“

A tak se i stalo. Dne 18. února léta páně 1126 upachtěné Lotharovo vojsko brodící se závějemi zpomalovalo a roztahovalo se do délky. Když hlídka narazila na méně zasněžené úzké údolí, bylo rozhodnuto. Do průsmyku vyrazil nejprve předvoj vedený Ottou. Tam je ovšem jako sněhová lavina převálcovalo Soběslavovo vojsko. A Otta olomoucký padl.

Ovšem zadní voj ještě do údolí nevešel. Byl zahájen ústup a Lothar vyvedl své bojovníky na nejbližší kopec, kde v kruhové obraně očekával boj na život a na smrt. Ale Soběslav neútočil. Do večerního ticha se lesem rozezněly rány seker. Čeští obléhatelé obklopili kopec i se saským táborem dřevěným hrazením. Lothar byl po spěšném ústupu oslaben a bez zásob. Bylo mu jasné, že přes hradby se ven neprobije a tak Soběslavovi stačí pouze čekat, až nepřítel vyhladoví. Pro Lothara to byla bezesná noc – je jedno jak, smrt brzy přijde.

Ráno však k Lotharovi místo kruté smrti zamířilo poselstvo. K údivu všech český vítěz vrátil poraženému nepříteli svobodu. Na oplátku Lothar potvrdil knížecí hodnost Soběslavovu vložením české korouhve do jeho pravice a se svým vojskem pokojně odtáhl.

„Vzpomeň pohádek své báby o stohlavé sani. Když je jí jedna hlava uťata, hned jí naroste nová. Co by bylo platné potřít Lotharovo vojsko do posledního muže. Přišlo by jiné vojsko a jiný císař. Avšak teď jsem si Lothara zavázal a tento závazek nám zaručí svobodu a bezpečí. Dnes jsme poučili mocného souseda, že dokážeme uhájit svá práva, ale na druhé straně víme, kdy odložit meč, i když je vítězný.“

odkaz na galerii s neupravenými fotkami

http://shscarpediem.rajce.idnes.cz/2015-06-20_Bitva_Modrice

A program s propozicemi k bitvě najdete TADY

Štítky: Bitva, turnaj, Vystoupení