Carpe Diem

Středověký den a bitva Modřice 2017

10. ročník Bitvy Modřice je zdárně za námi. Carpe Diem děkuje všem, kteří jej podpořili !

Město Modřice se může právem pochlubit hezkou tradicí. V sobotu 24. června 2017 se již po desáté v modřickém areálu Pod kaštany uskutečnila největší moravská středověká bitva, kterou organizovala kulturně-školská komise města Modřice a klub YMCA Brno – Carpe Diem. Největší byla proto, že se jí zúčastnilo na dvě stovky šermířů, kteří v plné zbroji pod nelítostnými slunečními paprsky tropického červnového odpoledne nasazovali své životy. A proč vlastně to všechno? Poslyšte příběh bitvy:

Urození pánové Petr Šíp z Pernštejna a Vilém Zajíc z Heraltic měli oba stejnou zálibu – oba byli vášnivými lovci. Avšak hranice panství v modřickém lese nebyly stálé a tak často docházelo mezi pány a jejich družinami k ozbrojeným půtkám. Síly byly vyrovnané a všechny sváry o práva k honitbě tak dopadaly zpravidla nerozhodně. Proto se pánové dohodli: „Aby se jednou pro vždy rozhodlo, kdo má právo lovit v modřickém lese, bude uspořádán turnaj.“ Vedení znepřátelených stran bylo svěřeno zástupcům urozených pánu – lenním rytířům Drakovi z Drakova a pánovi Jarynovi ze Sedla. Rytíři však nebyli žádní svatouškové a nebojovali čestně. Původní záměr se postupně zvrhnul a nakonec došlo ke střetu obou armád.

Na pořadu dne však nebyla samozřejmě jenom bitva. Návštěvníci, kteří postupně do areálu přicházeli, mohli shlédnout nespočet šermířských vystoupení vážně i humorně laděných. Koníci, kteří neodmyslitelně k rytířům patří, nosili nejenom urozená pozadí svých pánů, ale vozili děti a byli zapřaháni do koňského povozu, kterým se zájemci mohli projet. Z dětí se díky bojové atmosféře a dřevěným mečům koupeným na jarmarku stali také bojovníci a zápolili udatně, zatímco jejich rodičové relaxovali u dobrého pivka a chutného jídla připraveného hasiči ze SDH Modřice. Celý den dlouhý den byl zakončený romanticky ohňovým vystoupením. Myslím, že přání pořadatelů, aby se diváci dobře pobavili a odcházeli s úsměvem na tváři bylo do puntíku splněno.

Ještě pár zajímavostí ze zákulisí.

Brzy ráno se krokočínští koně rozhodli, že sami půjdou na výlet a několik hodin si užívali svobody. Odchyceni byli u Moravan, údajně pomáhal i policejní vrtulník. Naštěstí se nic nestalo, protože se pohybovali mimo silnice. Odpoledne pak milí útěkáři zkrocení pod chomoutem tahali povoz. Letos svítilo slunce opravdu pekelně, místo bojových zranění udatní hrdinové kolabovali z horka. Pokud vím, tak šrám na nose si odnesl šermíř zraněný vlastním špatně upevněným železným kloboukem a z boje proti sekyře jeden z rytířů zase nepříjemnou zlomeninou kloubu na ukazováčku. Všechny je obdivuju – kluci ví že tenhle náročný koníček má nemalá rizika a přesto do toho hrdinně jdou. Bitvu samotnou zahájil perfektní souboj na francouzské hole (jakože veteránů z loňské řeže) a skvěle naladil všechny diváky – kluci děkujem, že si ze sebe umíte udělat legraci. Opět byla bitva natáčena na kamery, dokonce byla jedna z nich připevněná na přilbě jednoho z rytířů. Těšte se na video. Vystoupení Carpe Diem „Nový epochální výlet páně Jaryna ke břehům nového kontinentu, aneb jak to doopravdy bylo s objevením Ameriky“ bylo vylepšenou reprízou z loňského roku nacvičenou s nováčky ve skupině, modřickými rodáky. Před vystoupením jsem odposlechla jednoho z diváků, který přesvědčoval své kamarády, že na to vystoupení musí určitě počkat, protože – cituji: „to je nejlepší scénika, jakou kdy v životě viděl“ A kluci si potlesk a přízeň diváků opět vysloužili Letos byla návštěvnost opravdu veliká. Přišlo spoustu rodin s dětmi i babičkami na vozíčku. Zaslechla jsem mezi návštěvníky ruštinu i angličtinu. V bitvě bojovalo na dvě stovky šermířů, ale počet lidí v historickém ležení odhadujeme určitě na pět set. A počet diváků si netroufnu ani odhadnout. Děkujeme!